Až čtyři miliardy páru rukou ročně vydesinfikují prostředky Sterillium od značky HARTMANN.
Od svého uvedení na trh v roce 1965 se desinfekční prostředky Sterillium staly lídrem světového trhu.
Jsou synonymem desinfekce rukou, ideální kombinací efektivity se šetrným přístupem k pokožce.
Kdo se chce v dnešní době chránit před infekcemi a mikroorganismy, sáhne po desinfekčním prostředku. Desinfekce rukou se považuje za nejdůležitější opatření, kterým může člověk efektivně předcházet přenosu infekcí. Jelikož se bezpečnost pacientů zvyšuje s bezpečím zdravotnického personálu, je u zdravotníků hygiena rukou tzv. zlatým standardem.
Skutečnost, že jsou dnes desinfekční prostředky rukou a povrchů dostupné ve formě gelu, sprejů, pěny či vlhčených ubrousků, je výsledkem řady inovací.
Cesta vývoje v oblasti hygieny však byla dlouhá – ve středověku se mor odstraňoval vykuřováním, chlorové vápno zvyšovalo hygienu v nemocnicích 19. století a až nyní je chirurgickým standardem důkladné mytí rukou mýdlem.
Ačkoliv se objev první bakterie datuje do doby před 300 let, trvalo ještě velmi dlouho, než souvislost mezi infekcí a nedostatečnou hygienou rukou začala uznávat věda. Mytí rukou bylo hlavním prostředkem zajištění čistoty až do poloviny 60. let minulého století.
Tehdy ještě neexistovaly jednorázové materiály, takže lékaři nepoužívali například rukavice na jedno použití. Mezi vyšetřením jednotlivých pacientů si tak myli ruce v nádobě se zředěným formaldehydem a utírali si je do ručníku, který se někdy měnil jen jednou denně. Stejný roztok navíc používalo víc lékařů, a tak se mikroorganismy smytím paradoxně nezničily, ale šířily dál.
Na operačních sálech se ruce desinfikovaly jen intenzivním desetiminutovým mytím mýdlem a vodou a následným použitím šestadevadesátiprocentního alkoholu. Účinnost takové formy desinfekce nebyla ani dostatečně dlouhá ani kvalitní. Pacienti tak často umírali v důsledku infekce v pooperační ráně. Ruce lékařů navíc trpěly rohovatěním až popraskáním pokožky, ekzémy či záněty.
Na základě těchto zjištění a pozorování denní lékařské praxe dospěl mladý kardiochirurg Peter Kalmár k rozhodnutí, že vyvine desinfekční prostředek, který by hygienu rukou zefektivnil a zajistil spolehlivou ochranu před mikroorganismy.
Obrátil se na hamburskou společnost Bacillolfabrik Dr. Bode & Co. (dnes BODE Chemie, součást skupiny HARTMANN) s nabídkou spolupráce na vývoji desinfekčního přípravku, který by měl mít dlouhotrvající širokospektrý a rychlý účinek proti patogenům a zároveň byl šetrný k pokožce. Výsledkem jejich společného úsilí bylo Sterillium – alkoholový desinfekční prostředek, který lze vetřít do suché kůže bez předchozího mytí, přidaných látek či dalších opatření, a navíc je o mnoho šetrnější k pokožce než všechny do té doby užívané látky.
Přesně 4. června 1965 sjely z výrobní linky první lahve nového prostředku, který znamenal revoluci v denní praxi lékařů a sester.
V současnosti pomáhá Sterillium zdravotníkům v čtyřiceti zemích světa při čtyřech miliardách desinfekčních cyklů ročně. Pouhých třicet sekund stačí, aby zredukovalo tranzitorní flóru víc než o 99,99 %. Devadesát sekund pak zajistí plnou chirurgickou desinfekci rukou, a výrazně tak sníží riziko infekce.
Za padesát pět let své existence se Sterillium stalo neodmyslitelnou součástí ambulancí, ordinací a operačních sálů a synonymem alkoholové desinfekce rukou.
Projekt VÚBP: Jak zlepšit prevenci nejčastějších profesionálních nákaz
Zaměstnanci zdravotnických a sociálních zařízeních trpí často dvěma typy onemocnění, která lze klasifikovat jako nemoci z povolání. Jednak čelí různým druhům přenosných infekcí (nově tedy i Covid-19). Druhým typem je poškození pokožky rukou. Výzkumný ústav bezpečnosti práce proto ve svém výzkumném projektu zjišťuje, zda a jak zlepšit prevenci těchto nejčastějších profesionálních nákaz, konkrétně přenosu infekčních onemocnění a kožní dermatitidy rukou pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.
„Zkoumá se korelace mezi tím, jak často se lidé desinfikují a počtem nákaz a totéž pro reakci pokožky jejich rukou,“ říká Petr Havlíček z HARTMANN – RICO, která má díky své erudici a know-how možnost podílet se na celém projektu.
V případě první korelace se sleduje přesná spotřeba alkoholových desinfekčních přípravků na daném oddělení a zdravotní stav zaměstnanců na škále od žádného onemocnění přes běžné nachlazení a dalších 7 stavů až po týdenní nepřítomnost na pracovišti.
Druhá korelace se měří subjektivně i objektivně. Každý zaměstnanec vyplňuje podrobný dotazník a následně stav jeho rukou hodnotí i studenti medicíny. Pro vyhodnocení korelace je potřebných minimálně 400 dotazníků – tento počet je už překročen o téměř jedno sto.
„Pandemie koronaviru nás zdržela, ale už jsme doplnili vše potřebné a dostáváme se k vyhodnocení nasbíraných dat. Můžeme se zároveň porovnat s daty, která jsou dostupná z podobných studií v zahraničí,“ dodává Petr Havlíček.
Ačkoliv právě covid-19 zkomplikoval celou práci, výzkumný úkol je díky němu o to naléhavější. Je zřejmé, že právě kvůli jeho výskytu je potřeba věnovat detailní pozornost správnému používání desinfekce.
Výsledky studie představíme v dalším vydání časopisu InSIGHT. Tématu se z pohledu právníka věnujeme i v dalším článku.
Petr Havlíček
Brand Manager společnosti HARTMANN – RICO