Základem úspěšné léčby je určení správného druhu inkontinence, její příčiny a případné odhalení jiných závažných problémů. Diagnostika je záležitostí komplexního přístupu s využitím široké škály dostupných metod od jednoduchých klinických testů až po náročná přístrojová měření a zobrazovací metody. Vždy jde o maximálně šetrné vyšetření, kterého se není třeba obávat.
Anamnéza je hlavním krokem, který vede k vymezení možných vyvolávajících faktorů, a také k popisu aktuálních symptomů. K rizikovým faktorům patří věk, počet porodů, menopauza, obezita, kuřáctví, vliv nepřiměřené fyzické zátěže či genetické dispozice.
V anamnéze pak cíleně pátráme po následujících údajích:
• jak často a jaké množství moči uniká
• únik moči při kašli, kýchnutí, smíchu či chůzi
• náhlé nucení na močení, jemuž nelze vyhovět
• časté močení v průběhu dne i noci
• údaj o pomočení
• vliv psychické zátěže
• únik moči při pohlavním styku
• nutnost nošení vložek či plen
• příměs krve v moči, bolesti při močení
• obtížný začátek močení, slabý močový proud či pocit rezidua po vymočení
• počet porodů, gynekologické operace
• dalším onemocněním jako např. roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, cukrovka