bg-country-switch

Mileniálové v sociálních a zdravotních službách

Poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb stojí před velkou výzvou. Pracovní trh ovládnou od roku 2020 mladí lidé generace Y (narození v období 1980-1995), na chvíli vyrovnají svůj podíl trhu práce s předchozí generací X (narození v období 1965–1980), než ta bude překročena generací Z (narození v období 1995–2010).

Aktuální trh práce je přesycený pracovními příležitostmi, v řadě míst není dostatek lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů, pečovatelek i jiných profesí v servisních provozech sociálních a zdravotních služeb. Děje se tak demografickým vývojem, kdy se vlivem sociálního chování za vydatné pomoci antikoncepce rodilo méně dětí, avšak věková skupina vyžadující péči a pomoc roste.

Děje se tak nevhodnou školskou politikou v oboru zdravotních a pečovatelských profesí. A děje se tak, protože řada zaměstnavatelů v tomto segmentu, již jsou zejména veřejnoprávními poskytovateli služeb, jsou značně rigidní, co se strategií lidských zdrojů týče. Zrychlená fluktuace zasahuje nejen segment zdravotních a sociálních služeb.

Za poslední rok dle serveru Lidovky.cz změnilo zaměstnání 16 % lidí. Avšak ve věkové skupině do 34 let to bylo 28 %. Právě nyní je nejvyšší čas, vlastně pět minut po dvanácté, začít měnit strategie v oblasti lidských zdrojů. Znalost a schopnost managementu pracovat s novými generacemi zaměstnanců se stává konkurenční výhodou. Potřebujeme lidi pro práci, lidi schopné, motivované a spokojené, protože v našich službách pečujeme člověk o člověka.

Revoluce na trhu práce
Český trh práce prochází turbulentní změnou, shrňme si tedy základní fenomény doby, jenž přichází zároveň s generacemi Y a Z na pracovní trh. Masivní rozmach technologií, jenž nutí zaměstnance neustále rozvíjet dovednosti a držet krok, co uměli před pěti lety, nestačí. Informační systémy, jakkoliv jsou uživatelsky příjemné, musí být využívány i lidmi se základním vzděláním. Flexibilita jako pojem skloňovaný na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé tlačí na týmovou práci, ovšem zároveň chtějí samostatnost a iniciativu. Fenoménem doby je multitasking, plnění několika úloh zároveň. Multikulturalita zasáhla i do našeho segmentu, bez zahraničních pracovníků si provoz služeb nedokážeme představit, a znamená to zvýšený tlak na řízení a spolupráci s ostatními zaměstnanci.

V segmentu služeb je fenoménem „právo na vše“, tedy stížnosti na kvalitu, způsob poskytování zdravotních a sociálních služeb, nenaplnění domnělých nároků a práv pacientů a klientů, trestní oznámení a žaloby. To vše zapříčiňuje vzrůstání stresu, vyhoření, fluktuaci zaměstnanců.

Nové požadavky a změna přístupu, kdy zaměstnanec vyžaduje od zaměstnavatele stejný přístup a stejnou péči jako zákazník, klient a pacient. A v neposlední řadě přichází nové preference a požadavky mileniálů a generace Z, jež lze shrnout do čtyř oblastí: již zmíněná flexibilita, jiné metody uznání a ocenění, jiné metody řízení, jiné metody vzdělávání, než které dosud zcela vyhovují generaci X.

Kdo jsou mileniálové?
Děti podnikatelů 90. let. Děti rodičů, již vytrvale zametají cestu a provozují „mama hotel“ ještě ve třiceti. Mladí nedočkavci netrpělivě toužící po uznání a úspěchu. Milují zážitky, ovládají technologie, rychle se učí, jsou týmovými hráči. Odmítají rasismus, sexismus a současnou politiku. Jsou závislí na internetu a preferují komunikaci přes sociální sítě. Vyžadují slaďování pracovního a rodinného života, kariérní vlny a možnost cestování. Preferují dva roky u jednoho zaměstnavatele.

jednání mileniálů u stolu

Kdo jsou lidé generace Z?
Děti z rozpadlých rodin považující virtuální svět za reálný. Ctí kulturní i rodinné tradice. Jsou nejvzdělanější generací v historii lidstva a ovládají multitasking. Mají vysokou finanční gramotnost a spoří si. Svých dlouhodobých cílů dosahují pílí a houževnatostí. Permanentní on-line připojení považují za základ života, avšak dávají přednost osobním setkáním s blízkými. Milují vzdělávání se hrou, moderní interaktivní metody, digitální technologie. Zajímají se o životní prostředí a společenskou odpovědnost své firmy. Preferují několik let u jednoho zaměstnavatele, pokud mají příležitost k růstu.

Jak vyjít očekávání mileniálů a generace Z naproti?
Způsobů, jak očekávání mileniálů naplnit, je řada a každý zaměstnavatel musí nalézt ty svoje, pokud chce účinně omezit fluktuaci elitních zaměstnanců a udržet je úspěšně v organizaci alespoň 5 let, aby se vložené investice do člověka vrátily. Jinak zmizí s těmi, již úrovně elity nedosahují.

Doplnění personálu ze zahraničí
Současný systém zdravotních a sociálních služeb staví na ochotě generace X obětovat sebe a svůj čas pro lidi, o něž pečuje. To končí, s tímto přístupem do 5 let zavřeme celou řadu provozů. Mileniálové nechtějí 12hodinové směny, odmítají přesčasy, chtějí 6 týdnů dovolené a aspoň 3 týdny v kuse, chtějí si svého života oprávněně užít s rodinou, cestovat, pěstovat koníčky. Je na čase rychle doplnit stavy zaměstnanců ze zahraničí.

Schopní manažeři a malé týmy
Mileniálové potřebují četnou zpětnou vazbu se znalým, schopným a lidským šéfem, příležitosti k rozvoji v projektových aktivitách, zážitek uznání a úspěchu. To si vyžádá výměnu na manažerských pozicích a odchod neschopných lidí bez znalosti věci. Vedoucí musí znát a umět svoji profesi a chápat potřeby svých lidí. Jedině tak budou přijímáni jako autorita. Je konec s velkými týmy a úsporami v managementu. Vedoucích musí být dost a vést malé týmy v příjemné atmosféře tak, aby se o ně opravdu starali, připravovali příležitosti a poskytovali velmi četnou zpětnou vazbu.

Podíl generací na trhu práce v roce 2020

Nové formy růstu a vzdělávání
Mileniálové potřebují neustále růst vertikálně i horizontálně, vzdělávat se, avšak ne v tradiční učebně s nudným lektorem a starými metodami. Chtějí si nové věci prožít a využít kreativitu a IT technologie. Cestou je změna ve způsobu zácviku. Mentor, jemuž je nováček přidělen, aby ho stínoval a nemá na něj čas, protože zároveň ošetřuje 15 klientů, nemůže požadavky na zácvik a uvedení do praxe mileniála uspokojit. Musí být mentoři, či metodici, kteří se věnují výhradně nováčkům a dostatečně dlouhou dobu. Je nutné připravovat nové zážitkové vzdělávací kurzy, lidé v přímé péči musí na vlastní kůži pocítit, co je být stižený třeba Parkinsonovou chorobou. Cestou je příprava on-line kurzů s využitím avatarů a dalších herních prvků.

Stát nepomůže
Stát nepomůže, nebo alespoň ne dost rychle. Veřejnoprávní instituce budou muset vytvořit nátlak na vládu, aby uvolnila tradiční regulace a organizace se na trhu práce staly přinejmenším stejně zajímavé jako pružněji reagující business sféra. Znamená to zrušení nařízení vlády upravující platy tak, aby se odměňování stalo spravedlivým vzhledem k pracovnímu nasazení a výkonu, a nikoliv k odpracovaným letům. Znamená to radikální úpravu vyhlášky svazující možnosti čerpání FKSP, možnost využití konta pracovní doby i ve veřejných institucích a navýšení dovolené na 6 týdnů. Pokud se to podaří do 5 let, zatleskáme si.

Ing. Daniela Lusková, MPA

Ing. Daniela Lusková, MPA
ředitelka Domova U Biřičky, poskytovatele sociálních služeb pro seniory / viceprezidentka APSS ČR