Údržba webových stránek

Pro vaši informaci, tento web nebude dostupný z důvodu údržby od neděle 16. června, 8:00 SEČ, do pondělí 17. června, 16:00 SEČ.
bg-country-switch bg-country-switch

Kdy budou elektronická knížka a dokumentace v počítači?

Elektronizace zdravotnictví je téma, o kterém se hovoří již mnoho let, a většině lidí se při tomto slovním spojení vybaví hlavně kauza společnosti IZIP. V posledním roce k tomu ale po letech stagnace přibyl i elektronický recept a ministerstvo zdravotnictví má v plánu další kroky.

Co nás čeká a co už je hotové nebo připravené? Zeptali jsme se osoby nejpovolanější, tedy Martina Zemana z Ministerstva zdravotnictví ČR, který je ředitelem Národního centra elektronického zdravotnictví.

Digitalizace zdravotnictví by přitom podle tvůrců její strategie měla zjednodušit administrativu zdravotníků, ale také přinést úspory. Zjednodušeně řečeno: už bychom konečně měli mít přehled o tom, kdo jaké léky užívá, zda nechodí k lékaři zbytečně, kdy má jít na preventivní prohlídku či na očkování proti tetanu. Ministerstvo zdravotnictví si od toho slibuje, že se nastaví chybějící pravidla a standardy pro elektronickou komunikaci mezi poskytovateli zdravotních služeb.

V Česku totiž nyní v současné době probíhá elektronizace zdravotnictví spíše na lokální úrovni. V řadě léčebných zařízení jsou dnes již veškerá data o pacientech digitalizována, leckteré nemocnice směřují k bezpapírovému provozu či se v nich realizují nejrůznější pilotní projekty. Dnes je totiž situace taková, že mnohé aktivity jsou nekoordinované.

Jak daleko zatím stát v elektronizaci zdravotnictví postoupil? „V některých ohledech velmi dobře a v jiných máme značný dluh vůči občanům i zdravotníkům,“ shrnuje Martin Zeman, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Ministerstva zdravotnictví ČR.

Stále ale ještě není zavedený systém, který by zpřístupnil zdravotnickou dokumentaci všem občanům, kteří chtějí elektronizace využívat. „Je to neefektivní. Zdravotní záznamy musí systémem putovat tam, kde je jich třeba pro zajištění kontinuity zdravotní péče. Není možné, aby se neustále tiskly, přepisovaly. Aby se stále znova a znova musely zjišťovat informace, které již byly do informačních systémů pořízeny. Nic objevného to není, ale dosud se tak nestalo,” vysvětluje Zeman. Ministerstvo proto také z veřejných prostředků umožnilo finanční podporu projektů, které se digitalizací zabývají, musí se také postarat o to, aby byly dostatečně zabezpečené a koordinované.

Cíl je jasný: žádné papírové karty, vše zabezpečené v informačním systému.

E-recepty: první krok za námi
Prvním zásadním krokem, který již probíhá plošně, jsou e-recepty. I když je mnoho odborníků odmítalo, zatím s nimi vládne víceméně spokojenost, alespoň to tak ukazuje anketa na stránkách odborného portálu o elektronickém zdravotnictví ezdrav.cz. „Podstatné je, že jsme za bodem zvratu, že jsme se zařadili mezi státy, kde se plošně předepisují a vydávají léčiva elektronicky, a že pokračujeme správným směrem. Myslím, že zejména přínosy pro občany jsou zjevné již nyní, včetně ekonomických,” vysvětluje Zeman s tím, že kromě finanční úspory a pohodlí mohou e-recepty také výrazně snížit riziko interakcí mezi léky.

Krok dvě: e-neschopenka
Dalším krokem pak bude v následujícím roce e-neschopenka, která opět vyvolala mezi lékaři velké pozdvižení. „Pokud to dobře dopadne, získají lékaři velmi pohodlný nástroj k vystavování a editování neschopenek,” vysvětluje Zeman. Pacient by pak nemusel běhat do práce s potvrzením, namísto aby ležel v posteli, když mu není dobře. „Všechny procesy se zrychlí a ubude chybovost,” slibuje si od projektu Zeman.

Podle ministra zdravotnictví není možné bez elektronizace udržet budoucí zdravotnictví v ekonomicky přijatelných mezích, není možné se starat o stárnoucí populaci ani dostatečně posílit postavení občanů ve zdravotním systému. „Občan má právo na přístup ke svým zdravotním údajům a chce si je spravovat. Má právo být zdravotně gramotný a schopný se zodpovědně postarat o zdraví své i svých blízkých,” říká Zeman.

Lékaři pak zase mají právo plně využít potenciálu digitálních technologií. „Digitalizace jim má poskytnout více času na pacienta, a ne je přilepit k obrazovce, aby následně podepisovali papírové dokumenty a formuláře, které by měly zmizet,” říká.

Pro občana by elektronizace měla znamenat mimo jiné pohodlí. Tak, aby si věci vyřídil, když se mu to hodí, a nemusel například milionkrát vytáčet číslo ke svému gynekologovi, aniž by měl možnost se objednat elektronicky. „Je toho tolik, co už dávno mohlo být. Kdo z nás ví, kde je jeho zdravotnická dokumentace s údaji o jeho narození, kdo z nás má v pořádku očkovací průkaz,” postěžoval si Zeman.

Co nás čeká?
Jaké další kroky nás čekají v budoucnu? Každý občan, který se nerozhodne jinak, bude mít k dispozici sdílený osobní elektronický zdravotní záznam, digitální technologie budou všudypřítomnou součástí péče o zdraví i celého zdravotnictví.

Pokud budou schváleny všechny potřebné legislativní změny včetně certifikace informačních systémů a služeb digitálního zdravotnictví, pak se podle Zemana objeví ještě více firem, které přinesou IT řešení na míru zdravotnickým zařízením a občanům. Některé z nich už fungují dnes, jedním z nich je například nástupce IZIP, firma Zdravel a mnohé další. Základním požadavkem přitom kromě komfortu pro uživatele bude zabezpečení dat.

Kromě zabezpečeného a funkčního systému předávání dat nyní vzniká a brzy by měl zahájit pilotní provoz Národní zdravotnický informační portál, který by měl být garantem nejen informací o systému zdravotnictví, ale také informací o zdraví a nemocech. Jestliže tedy pacient bude napříště chtít vědět, jaká je správná léčba a také prevence chřipky, měl by si být jistý, že tam najde relevantní informace. Nebudeme je muset hledat na jiných portálech, které například vznikají jako podpora komerčních aktivit různých firem, dejme tomu prodejce vakcín nebo třeba léků proti chřipce.

Platí přitom, že většina realizovaných projektů je ohraničena programovým obdobím EU, z čehož vyplývá, že velké změny lze očekávat po roce 2021, kdy by navíc měl být přijatý a účinný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Podle Martina Zemana už nyní ministerstvo v rámci realizace Národní strategie elektronického zdravotnictví a jejího akčního plánu připravuje koncepci digitalizace do roku 2030.

A kdy bud k dispozici ona dnes již legendární elektronická knížka? „Osobně bych rád, abychom tohoto stavu dosáhli do roku 2030, v Nizozemsku tohoto cíle chtějí dosáhnout v letošním roce. Myslím tím v našem případě stavu, kdy bude každému, kdo se narodí, zřízen jeho osobní elektronický zdravotní záznam a až dospěje do potřebného věku, bude si moci rozhodnout, co s ním dál,” uzavírá.