Legislativa ve zdravotnictví si letos vyžádá mnoho změn

Legislativa ve zdravotnictví si letos vyžádá mnoho změn

Jestliže jsme loni avizovali zajímavý rok 2021, pak z hlediska legislativních novinek nebude rok 2022 o nic chudší.

Leden začal zostra, nenápadnou novelizací zákona o DPH, účinnost nabyla jedna z rozsáhlejších novelizací zákona o veřejném zdravotním pojištění a již nyní se můžeme těšit na elektronickou preskripci zdravotnických prostředků, prováděnou nadto třeba i zdravotními sestrami nebo po roce opětovnou změnou zákona o zdravotnických prostředcích, ale pojďme popořadě.

Ne nepodstatná novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění

V účinnost 1. 1. 2022 vešla rozsáhlá novela zákona č. 48/1997 SB., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela po právní stránce přináší zásadní zásah do zavedené praxe v oblasti rozhodování o „paragrafu 16“. V zásadě neregulovaný proces rozhodnutí revizního lékaře byl rozpracován do prázdného § 19 zákona jako „rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených ze zdravotního pojištění“, přičemž pokud nedojde k bezodkladnému uznání nároku (schválení mimořádné úhrady), rozhoduje dále ve správním řízení 4členná revizní komise zdravotní pojišťovny, složená podle zákona z právníků a lékařů, kdy alespoň dva nesmí být zaměstnanci pojišťovny.

V oblasti léčiv pak novela mění detaily vstupu do úhrad tzv. podobných přípravků a zásadně se pak upravuje mechanismus úhrad u tzv. VILP – vysoce inovativních léčiv a zavádí se zvláštní postup úhrad u léčiv pro vzácná onemocnění. Změny doznávají i procesní pravidla tzv. revize cen a úhrad léčiv.

Konečně nenápadnou, ale zajímavou a možná velmi praktickou změnou je nové právo poskytovatele získat od zdravotní pojišťovny informaci o registrujícím praktickém lékaři nebo gynekologovi pacienta/pacientky.

Změna zákona o DPH – zdravotnické prostředky do 21% sazby?

Celkem bez povšimnutí prošla (opět čistě česká, bez vlivu EU) novelizace zákona o DPH, která u velké většiny zdravotnických prostředků podmínila možnost zařazení do snížené 15% sazby na hrazenost v rámci poukazů. Většina zdravotnických prostředků, které „nemají svůj řádek“ v tzv. kategorizačním stromu (tabulce č. 1 v oddílu C přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění), a které tak není možno hradit na poukaz, náleží nyní jednoznačně do základní 21% sazby DPH.

Tato změna se dotýká také části „ZUMového“ portfolia, ale alespoň se naštěstí netýká zakázkových zdravotnických prostředků, ortopedických pomůcek ani implantátů nebo umělých částí těla.

Novinky předepisování zdravotnických prostředků – e-preskripce a preskripce sestrami

Pokračuje příprava spuštění e-poukazů, včetně novelizace potřebných podzákonných předpisů, která zcela po vzoru e-receptů (a běžící na stejném IT systému) umožní předepisování zdravotnických prostředků a výdej i bez „papírového“ poukazu, třeba na základě SMS nebo e-mailu s kódem. Podstatnou koncepční změnou je, že e-preskripce pro zdravotnické prostředky je koncipována zásadně jako nepovinná – zákon v tomto ohledu neobsahuje žádné přechodné období, takže bez dalšího legislativního zásahu neexistuje datum, od kterého by šlo vše pouze elektronicky, jak jsme to zažili u léčiv.

Nový zákon o zdravotnických prostředcích také loni „odbrzdil“ možnost, aby nelékaři mohli vystavovat poukazy na zdravotnické prostředky. To lze do praxe promítnout od 1. ledna, kdy bylo na základě novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění rozšířeno preskripční omezení u velké části krycích materiálů vč. tzv. vlhkého hojení, ale i inkontinenčních a stomických pomůcek nebo některých zdravotnických prostředků pro kompresivní terapii o dvě nové odbornosti – „SLO“ a „SDP“ – sestra v lékařských oborech a sestra v domácí péči. Obě odbornosti jsou určeny pouze zdravotním sestrám se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí (tzv. postgraduál nebo doškolováky), bez ohledu na středo- nebo vysokoškolské vzdělání.

Tato úprava byla směřována zejména směrem ke zlepšení podmínek poskytování domácí péče, nicméně vzhledem k nedotaženosti se snaha zastavila někde na půli cesty – zdravotní sestry v domácí péči mohou sice preskribovat svým jménem, ale pouze v mantinelech zmocnění indikujícího lékaře (tedy jiného poskytovatele) a co především – na jeho „účet“. Málokterý lékař proto jeví ochotu vzít si „do svého budgetu“ agenturu domácí péče a její preskripci. I zde je otázka, zda nedojde k dalším úpravám, které by v praxi skutečně pomohly určité typy preskripce odblokovat a odlehčit lékařům.

Regulace reklamy na zdravotnické prostředky – skončilo přechodné období

Koncem listopadu skončilo přechodné období novelizace zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, a s ním i určitá praktická „doba hájení“, kdy bylo možno propagační aktivity nebo tištěnou reklamu, weby a další média ještě z nových regulí vyjmout, a přibližně s novým rokem tak lze počítat s regulací reklamy naostro.

Loni jsme se rozhodli vydat se „českou cestou“ a přijmout jednu z nejpřísnějších regulací reklamy na zdravotnické prostředky v Evropě. Regulace navíc byla téměř 1:1 převzata z regulace u léčiv, což pochopitelně v praxi od prvních okamžiků přináší spoustu otazníků absurdních situací. Z největších lapsů lze zmínit například naprosto nevyhovující definici pojmu „odborník“, což pak například ze zdravotnických inženýrů nebo i operatérů a velké části zdravotních sester dělá v očích zákona „širokou veřejnost“ a firmy dodávající nemocniční přístroje nebo třeba implantáty jsou v nezáviděníhodné situaci ohledně obsahu prospektových materiálů nebo návštěv obchodních zástupců. Můžeme jen doufat, že se potvrdí určité indicie a nešťastná právní úprava bude předmětem novelizace a zlidštění.

Opět nový zákon o zdravotnických prostředcích – po roce…

Loňská revoluce v oblasti zdravotnických prostředků spojená s nařízením MDR vedla k rozdělení právní úpravy pro zdravotnické prostředky (MDR a zákon č. 89/2021 Sb.) od úpravy pro in vitro diagnostika (zákon č. 268/2014 Sb. a od května k tomu nové nařízení IVDR). Protože předpisy jsou účinné již bezmála rok, došlo k rozhodnutí opět trochu legislativu osvěžit a v současné době je ve vládě návrh nového zákona, který ZP a IVD opět sjednotí do jednoho předpisu. Je otázkou, zda v rámci průchodu parlamentem dozná právní úprava nějakých výraznějších změn oproti tomu, na co si terén od loňského května zvyká.

Rozhodnutí o ústavní stížnosti může zásadně ovlivnit systém hrazené péče

Poslední prosincový den roku 2018 dorazila na Ústavní soud stížnost skupiny senátorů napadající prakticky celou koncepci organizace zdravotního pojištění a sítě poskytovatelů v ČR. Autorem textu stížnosti byl, nyní již i širší veřejnosti dobře známý JUDr. Dostál, který věren svému image napadl na 60 stranách velice nesmlouvavě mj. principy výběrových řízení na poskytovatele, úhradové vyhlášky, seznam výkonů, úhradové nebo třeba i centrové dodatky. V letošním roce je avizováno rozhodnutí ve věci, přičemž vyhovění stížnosti, byť i v minoritním rozsahu, má stále předpoklady nezanedbatelně zasáhnout to, jak jsme si zvykli za posledních více než deset let vnímat základní dogmata českého systému hrazené zdravotní péče.

Změna v koncepci seznamu zdravotních výkonů

Neustále novelizovaná vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou je vydáván seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, doznala po dlouhé době významnější změny, kdy kromě nových výkonů došlo k úpravě principu výpočtu bodové hodnoty výkonů. Podstatou změny mělo být lepší zohlednění personálních nákladů v hodnotě výkonů. Posouzení skutečného dopadu do praxe necháme na poskytovatelích.

Další zvýšení platby za státní pojištěnce

Po roce opět dochází ke zvýšení platby za státní pojištěnce, tentokrát o 200 Kč na osobu měsíčně, což by mělo v úhrnu přinést zdravotním pojišťovnám přes 14 miliard korun ročně navíc. Vzhledem k deficitním rozpočtům zasaženým zvýšenými náklady s pandemií je jistě každé zvýšení příjmů systému vítané.

Veřejné zakázky – dojde konečně i na opakované průběžné nákupy?

K nelibosti odborné veřejnosti (ale úlevě mnohým manažerů nemocnic) s koncem sněmovny spadla pod stůl konsenzuální a jinak bezkonfliktní novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek. Nejvýraznější změnou mělo být odstranění „české cesty“ – výjimky z „povinnosti sčítat související plnění“, využívané v nemocnicích typicky pro průběžné objednávky léčiv, SZM nebo potravin. Problémem této výjimky byl flagrantní rozpor se závaznou evropskou legislativou.

Povinnost veškerá „související plnění“ za kalendářní rok nasčítat, a pokud dosáhnou hodnoty nadlimitní veřejné zakázky (cca 3,6 mil. Kč pro přímo řízené a 5,5 mil. Kč pro ostatní) je bez výjimky vysoutěžit dle zákona, se tedy odkládá, nicméně lze očekávat, že při nejbližší příležitosti dojde ke změně, a nemocnice tak budou nuceny ještě ve větší míře implementovat dynamické nákupní systémy, elektronické katalogy, systémy flexibilního tendrování a další nástroje, které dnes už naštěstí umí všechny elektronické systémy pro veřejné zakázky.

Mgr. Jan Zahálka
Mgr. Jan Zahálka
specialista na zdravotnické právo, re-medical, s. r. o.