„Jak vybrat a udržet kvalitní zaměstnance v sociálních službách je naše největší starost a zároveň i největší výzva, protože služby jsou o lidech a pro lidi, bez nich to nepůjde,“ trefně shrnula na konferenci Inovace a kvalita ve zdravotnictví 2022 Věra Husáková, provozní ředitelka společnosti SeneCura Česká republika.
Paradoxně v tom pomohla i obří publicita v souvislosti s Covid-19, která doslova přihrála do sociálních služeb nové zaměstnance.
Sociální péče, spolu se zdravotnictvím, generuje v Evropě nejvyšší počet nových pracovních míst. Za poslední desetiletí jich vznikly 2 miliony. V sociálním sektoru tak pracuje už 5 % všech zaměstnanců.
Měli bychom však dodat, že i tak tvoří stále největší pilíř neformální dlouhodobá péče. Podle dat Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) se o 80 % všech lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči, starají jejich rodiny.
Financování není flexibilní
Je nejspíš nevyhnutelné, že tak dramatický rozvoj sociálních služeb předhání finanční možnosti států. APSS nyní upozorňuje, že kvůli dodatečným nákladům na energie a potraviny poptávají kraje u státu 4,4 mld. korun, aby mohly sociální péči financovat opravdu celý letošní rok. „V současné době mají sociální služby finance tak, aby vydržely do října,“ upozornil její prezident Jiří Horecký.
Česká republika přitom pokulhává v základním ukazateli, tedy počtu lůžek, která sociální péče nabízí. „Máme dokonce nejméně lůžek v pobytových zařízeních ze všech západoevropských zemí, předběhlo nás i Slovensko a Estonsko,“ vysvětlil Jiří Horecký.Na jedno lůžko v domovech pro seniory připadá 37 seniorů a do budoucna číslo poroste.
Při stávajícím tempu růstu obyvatel se počet seniorů do roku 2050 zvýší ze současných 2,1 milionu o jeden milion – na 3,1 milionu. Podle Horeckého tak chybí vybudovat minimálně 27 tisíc nových míst.
Kousnutí do kyselého jablka
Červnová konference se však nezabývala výhradně zmíněnými problémy. Velmi sympaticky se na program jednání dostalo i téma násilí v sociálních službách. Karel Vostrý, ředitel E.A.N., European Aeging Network, prezentoval celoevropský projekt, který by měl napomoci tento problém řešit.
S nějakou formou špatného zacházení v institucích. jako jsou domovy pro seniory a zařízení dlouhodobé péče, má zkušenost 15,7 % seniorů. Domácí i zahraniční šetření zároveň ukazují, že násilí v sociálních službách je komplexnějším pojmem a nelze ho zužovat výhradně na vztah klienta jako oběti a zaměstnance jako agresora.
V tomto prostředí existuje rovněž násilí směřované od klientů k zaměstnancům, dále mezi klienty samotnými, od rodinných příslušníků směrem k zaměstnancům a rovněž mezi zaměstnanci samotnými. Všechny tyto případy však mají hluboký dopad na prostředí sociálních služeb.
Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MSc., MBA
exkluzivně pro InSIGHT:
Největším problémem, či chcete-li až možná hrozbou budoucnosti dlouhodobé péče v Evropě, jsou lidské zdroje. Kvalifikovaní zaměstnanci, kteří pokryjí nejen současné potřeby a poptávku, ale zejména budoucí potřeby stárnoucí Evropy.
Bohužel neexistuje jedno univerzální a jednoduché řešení. Máme zde několik dílčích řešení a je nutné mezi nimi dobře volit a koordinovat je.
Jedním z nich je pracovní migrace. Nikoliv nahodilá či živelná, ale pracovní migrace řízená, racionální a etická. Další cestou je zvyšování produktivity práce sociálními inovacemi nebo snižováním administrativy.
Dále se nabízí digitalizace dlouhodobé péče – širší zapojení monitorovacích systémů s umělou inteligencí, využívání telemedicíny a telemetrie, ale i částečná robotizace péče.
Digitální řešení v příštích letech povedou ke zvýšení bezpečnosti klienta i zaměstnanců, a stejně tak ke zvýšení kvality jejich života. Umožní seniorům déle setrvat v jejich domácím prostředí a významně zvýší a zefektivní preventivní opatření a aktivity.
Půjde však o mix všech těchto řešení, včetně možného přenastavení kompetencí a odpovědnosti mezi všechny aktéry dlouhodobé péče a změny systémů sociálních politik.