header Příznaky počínající stařecké demence a jak na ně reagovat

Příznaky počínající
stařecké demence
a jak na ně reagovat

Stařecká demence je neurodegenerativní onemocnění mozku
postihující starší lidi, u kterých způsobuje postupné a nevratné
snižování intelektuálních schopností.

Odhaduje se, že demencí je v Evropě postiženo 6 % až 8 % lidí ve věku nad šedesát pět let. U mladších lidí jsou její případy vzácné. Ve skutečnosti se prevalence postupně zvyšuje s věkem, který je u tohoto typu onemocnění nejdůležitějším rizikovým faktorem. Ve věkové skupině nad osmdesát let trpí tímto postižením přibližně jeden z pěti lidí. Očekává se, že v nadcházejících letech dojde s rostoucím počtem starších osob k nárůstu počtu postižení.

Mezi nejznámější typy stařecké demence patří Alzheimerova choroba, vaskulární demence a demence s Lewyho tělísky.

V současné době bohužel neexistuje léčba, která by vedla k úplnému uzdravení. K dispozici jsou pouze různé druhy terapie, například fyzioterapie nebo kognitivní stimulace, které pomáhají příznaky zmírňovat.

Jaké jsou příznaky stařecké demence?

Časné příznaky stařecké demence jsou občasné změny osobnosti a lehká ztráta paměti a komunikačních schopností spolu s problémy s logickým uvažováním. Postupná patologie se projevuje zhoršením paměti a počátkem zhoršování kognitivních funkcí. Pokročilá fáze je potom charakterizována téměř úplnou ztrátou kognitivních schopností, obtížemi s polykáním, neschopností poznávat blízké atd.
úprava zevnějšku staré paní

Druhy demence

  • Alzheimerova choroba, která může postihovat i mladé dospělé. V této podobě se nazývá juvenilní Alzheimerova choroba a je nejpravděpodobněji způsobena genetickými příčinami.
  • Vaskulární demence je forma kognitivní poruchy způsobené změnou cerebrálního krevního oběhu.
  • Demence s Lewyho tělísky, jejíž název je odvozen od neobvyklé přítomnosti shluků nerozpustných bílkovin nazývaných Lewyho tělíska v buňkách mozkové kůry.

Jaké jsou rané příznaky demence?

Je mylné předpokládat, že u starších lidí se v určitém okamžiku vyskytne jedna či druhá forma demence. Ve skutečnosti existují lidé, kteří si i ve velmi pokročilém věku uchovají kognitivní schopnosti až do své smrti.

Je třeba si uvědomit, že po skončení středního věku mezi 60. a 65. rokem prochází lidský mozek přirozeným procesem degenerace: zmenšuje se jeho objem, mozek ztrácí některé neurony a při přenosu nervových signálů přestává být tak účinný, jako tomu bylo dříve. To vše však neznamená, že člověk bude trpět demencí, i když tomu mohou nasvědčovat některá onemocnění (tj. amnézie).

Příznaky stařecké demence vykazují postupné zhoršování, které je přímo závislé na postupném odumírání nervových buněk mozku.

U symptomatické progrese stařecké demence se obecně jedná o třístupňový proces s ranou, střední a pozdní fází. Nejcharakterističtějšími příznaky stařecké demence v rané fázi jsou:

  • Lehká amnézie nebo zapomínání, které ale neovlivňuje schopnost postižené osoby normálně fungovat;
  • Mírné výkyvy nálady;
  • Občasný nedostatek logického úsudku;
  • Lehké potíže s logickým uvažováním a výpočty;
  • Lehké vyjadřovací obtíže;
  • Lehké potíže s porozuměním novým myšlenkám;
  • Snížený pracovní výkon;
  • Mírná nespavost;
  • Občasná špatná nálada a časné příznaky deprese.

Pro rychlou diagnostiku onemocnění a pro zastavení nebo zpomalení jeho průběhu je zásadní včasné rozpoznání prvotních příznaků a neodkladné kontaktování odborníka.


Všechny hry jsou užitečné, aby udržely váš mozek fit

Šest cvičení pro mozek které posílí vaší mysli

Cvičení, která mohou udržovat paměť a trénovat kognitivní schopnosti u osob trpících stařeckou demencí, mohou v některých případech zmírnit příznaky této choroby. Tato cvičení jsou obzvláště užitečná v rané fázi onemocnění, kde pomáhají překlenout mezery způsobené odumřelými neurony.

  1. Socializace. Toto doporučení je obzvláště důležité u seniorů starších 65 let: naučit se posílat e-maily, surfovat po internetu, psát příspěvky na Facebooku je zábavné a podnětné.

  2. Hon na slova. Po dobu dvou dní si deset minut denně zapisujte do poznámkového bloku všechna slova, která začínají písmenem „A“, a postupně přejděte na všechna následující písmena.

  3. Hra tří. Třem různým lidem říkejte dobrou zprávu a pokaždé se snažte o co největší přesnost tak, abyste se zprávu na konci naučili nazpaměť.

  4. Šachy, karty, sudoku: každému, co jeho jest. Všechny tyto hry jsou užitečné, aby udržely váš mozek fit.

  5. Měňte pravidla. Chodíte vždy stejnou cestu? Pojďme obvyklou trasu změnit. Pojďme změnit pravidla, uniknout z každodenní rutiny. Mozek bude muset reagovat a učit se nové návyky.

  6. Večer těsně před usnutím, když už jste v posteli, si zkuste vybavit uplynulý den. Nehodnoťte ani den ani sebe a místo toho si jen vybavujte to, co jste udělali, lidi, které jste viděli, a to vše pokud možno v co největších podrobnostech. Přestavíte tím svoji krátkodobou paměť a umístíte ji do oddělení dlouhodobé paměti.

Rada pro ty, co pečují o lidi trpící Alzheimerovou chorobou

Lidé, kteří trpí stařeckou demencí, si nemusí být této nemoci vědomi. Zejména na začátku choroby můžete pozorovat příznaky, které naznačují její nástup.

Co dělat, pokud si všimnete, že jeden z vašich blízkých začíná trpět demencí? Nejlepší lék pro osobu postiženou stařeckou demencí je ten jediný, který jí můžeme nabídnout: zůstat s touto osobou v co nejužším kontaktu a tím předejít jakémukoli možnému riziku zejména u lidí, kteří nedokáží chápat, co se kolem nich děje.

Pečující příbuzní by měli mít vždy na paměti, že demence neumožňuje postiženým plně chápat, co se jim říká a co se s nimi děje. Stejně tak byste neměli očekávat, že trpící člověk bude moci vykonávat věci, které dělal před touto nemocí. Proto je zbytečné na tom trvat a je kontraproduktivní poukazovat na rozdíly oproti minulosti, protože to v trpících může dále zvyšovat pocit bezmoci.

Kárání postižené osoby v případě nestandardního chování je rovněž nepřijatelné, protože by těmto výtkám pravděpodobně nerozuměla a cítila by se ohrožená. Pokud je to možné, je nejlepší brát to s humorem a být trpěliví.

Zásadní je také přizpůsobit životní prostředí trpících jejich novým potřebám. Doporučuje se například skrýt potenciálně nebezpečné léky, nože, alkohol nebo produkty na čištění pokožky. Je také dobré vybavit vanu nebo sprchu rukojetí, o kterou se lze opřít, protiskluzovou podložkou a odstranit nízké stolky a všechny ostatní předměty, které mohou způsobit zakopnutí a pád.