Sester je v Česku stále málo. Jaký je podle vás důvod?
LG: Tento problém trápí naše zdravotnictví poměrně dlouhou dobu. Personální krizi řeší pracoviště různými přístupy, nejčastěji formou jednorázových finančních příspěvků či dlouhodobými zaměstnaneckými benefity. Tato krize je i důvodem opakovaného zvyšování platů sester. Výsledkem dlouhodobého nedostatku sester je přetěžování stávajícího personálu, který musí péči ve zdravotnickém zařízení zabezpečit. To může být jedním z důvodů jejich odchodů. Dlouhodobě přetěžovaný pracovník už není motivován žádnou finanční částkou, jeho osobním řešením je odchod.
Existují určitě také rozdíly v krajích, někde je pociťován nedostatek více než jinde. Podle dat ředitele ÚZIS, která prezentoval na tiskové konferenci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, ubylo ve zdravotnictví od roku 2010 asi 2 000 všeobecných sester. Podle něj úbytek, zejména v posledním roce, doplnily absolventky středních zdravotnických škol. Osobně se ztotožňuji s názorem, že příčinou úbytku a nedostatku těchto pracovníků je například nízká společenská prestiž, finanční ohodnocení neodpovídající charakteru vykonávané práce, namáhavost jak fyzická, tak zejména psychická a směnnost. Neznám zdravotníka, který by se ve svém okolí nesetkal v průběhu své profesní kariéry s poznámkou typu „no to bych dělat nemohl(a) za žádné peníze“. Malá prestiž doprovázená náročností této profese je souběžně také příčinou snižování zájmu o studium na zdravotnických školách.
IK: Je to náročná práce převážně ve směnném provozu a velmi časově náročná (přesčasy), sestry mají málo osobního volna, pracuje se o sobotách i nedělích a samozřejmě také o svátcích. Sestry odcházejí zejména v době, kdy mají malé děti. Finanční ohodnocení není na některých pracovištích dostatečné. Důvodem může být i systém vzdělávání, možnost práce v zahraničí, slabší populační ročníky, náročnost profese na psychickou a fyzickou zdatnost. Velkou roli hraje také příjemný kolektiv pracovníků v týmu.
Kolik procent absolventů vaší školy zůstane u své profese?
LG: V průměru více než 90 %, některé z absolventek po absolutoriu zkouší uspět v některém blízkém vysokoškolském oboru, se střídavou úspěšností. Pokud absolventka uspěje u přijímacího řízení na vysokou školu a úspěšně studuje, do praxe nastoupí po dalších 3–5 letech.
IK: Do praxe odejde z VOŠZ každý rok kolem 90 % absolventů.
Je současná generace jiná než ty minulé? A proto nechce pracovat v tak náročné profesi?
LG: Dnešní mladí lidé mají jiné ideály a životní priority než měly generace před nimi. Snaží se co nejdéle studovat, často bez konkrétního zájmu a ze strany legislativy neexistují žádná výrazná omezení. Jejich vizí je práce s pružnou, ideálně zkrácenou pracovní dobou, dobře finančně ohodnocená, vykonávaná v příjemném kancelářském prostředí. Všechna možná negativa, která jsem uvedla výše, může u řady absolventů doprovázet neochota k převzetí vysoké odpovědnosti a nutnosti častých samostatných rozhodnutí.
IK: Ano. Každá generace je v průběhu vývoje historie jiná. Náročné profese (směnnost) v současnosti s tímto finančním ohodnocením nejsou oblíbené. Většina si představuje, že bude mít po nástupu do práce plno benefitů, volna, peněz, ale nechtějí pro to tolik obětovat. Dle vyjádření kolegyň neumí mladá generace zvládat stresové situace.
Jakou má vlastně profese sestry podle vás prestiž?
LG: Tady asi budu skutečně hodně osobní. Psala jsem se studentem magisterského studia diplomovou práci zaměřenou na genderový problém povolání všeobecné sestry. Součástí dotazníku pro respondenty byly i otázky zaměřené na atraktivitu, prestiž zdravotnických povolání. Pozice všeobecné sestry se umístila mezi prvními deseti, což není vůbec špatné. Prestiž profese je dána postoji veřejnosti, v tomto případě často negativně ovlivněnými médii. Stále přežívá názor, že sestra je pomocným personálem pro lékaře a často si to myslí i samotní lékaři. Možná konečně nadešla doba, kdy díky jejich současnému nedostatku nejen veřejnosti, ale také lékařům došlo, že jsou jejich plnohodnotnými spolupracovníky, se svými konkrétními kompetencemi, které se stále zvyšují. Určitě sem lze zahrnout i hodnocení profesí z pohledu finančního ohodnocení. Po dlouhých diskuzích se dá dnes asi říci, že se tato stránka zlepšila. Domnívám se ale, že v porovnání s jinými profesemi a s ohledem na charakter není její ohodnocení stále ještě plně odpovídající.
IK: Myslíme, že průměrnou - na rozdíl od lékařské profese. Seriály v televizi ovlivňují veřejnost a neukazují na skutečnou realitu a práci sester.
Jaké jsou pro vás hlavní klady/zápory při vzdělávání sester?
LG: Historicky má vzdělávání sester za sebou dlouhou cestu, je výjimkou ve svém vývoji. Dnes už můžeme říci, že se staletí vyvíjí jeho teoreticky i prakticky zaměřený obsah tak, aby odpovídal potřebám doby i posledním poznatkům ošetřovatelství a medicíny, aby tak byla absolventka skutečně rovnocenným partnerem lékaře, schopným samostatného a aktivního výkonu tohoto náročného povolání. Jde o profesi v rámci EU regulovanou, obsah vzdělávání je závazný a neměnný, to umožňuje absolventkám uplatnění i v zahraničí.
Ošetřovatelství je dnes samostatnou vědní disciplínou. V minulém století byly zdravotnické školy prestižní a studium na nich nepatřilo k nejlehčím.
Negativa vidím v nesystematickém přístupu ministerstev, často probíhající změny legislativy negativně ovlivňující vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků obecně, neochota ke spolupráci mezi jednotlivými stupni našeho školství. Neefektivní je souběžné vzdělávání diplomovaných specialistek a bakalářek, dnes označovaná za dvoukolejnost ve vzdělávání, bez toho, aby byly jasně rozděleny kompetence vázané na stupeň vzdělání.
IK: Ke kladům patří jistě propojení teorie a praxe (student může pracovat a současně studovat), kvalitní odborná výuka zajištěná odborníky z praxe, možnost realizovat odbornou praxi po celé ČR, individuální přístup ke studentům, zkrácená forma studia pro absolventy oboru Zdravotnický asistent, ale také pro absolventy Vyšších odborných škol zdravotnických a bakalářských zdravotnických oborů.
Naopak mezi zápory je nepříznivá demografická křivka, nižší počet uchazečů.
