Kraj proto zvažuje, že ve svých devíti nemocnicích postupně zvýší právě z tohoto důvodu podíl lůžek následné péče na úkor mnohem dražších lůžek akutních. Čelí ovšem problému, do jehož řešení se nikomu příliš nechce. V Česku není z centrální úrovně vyřešena návaznost zdravotní a sociální péče. „Ze všech úrovní máme reakci, že je to skvělé a ať do toho jdeme, ale prostě a jednoduše si to prý musíme vymyslet sami. Věřím tedy, že se nám to povede uskutečnit v nejbližších letech,“ dodává hejtman Šimek. Kdo má zodpovědnost?
Jihomoravský kraj je však specifický i počtem nemocnic, které má na svém území. Není divu, jedná se o čtvrtý nejlidnatější kraj Česka. Samotný kraj je zřizovatelem devíti nemocnic (viz mapa v úvodu článku). Přirozeným centrem kraje i zdravotní péče je druhé největší tuzemské město, Brno. Pokud bychom popsali zdravotnictví brněnským smyslem pro humor, právě toto město je ukázkou, jak složitá může být organizace zdravotní péče. Jihomoravský kraj nemá v Brně žádnou nemocnici – zato jsou tu dvě fakultní, dvě městské (Úrazová a Milosrdných bratří), jedna soukromá klinika a pro jistotu i jedna vojenská. Zatímco v Plzeňském či Libereckém kraji, o kterých jsme psali v minulých číslech, se hejtmanství může aktivně zasadit o organizaci péče jako hlavní subjekt, právě na jižní Moravě to jde jen obtížně. „Musíme pracovat s faktem, že klíčovým hráčem jsou zdravotní pojišťovny. Přiznávám, že jsem premiérovi už navrhoval, že by celá péče měla mít jednu zodpovědnou hlavu, ideálně na úrovni státu,“ říká Bohumil Šimek. Pro jiné kraje může jít o málo pochopitelnou reakci, ale Brno skutečně slouží jako absolutní centrum péče, k němuž směřují oči většiny obyvatel kraje. I hejtman si posteskl, že jejich nemocnice přicházejí o řadu výkonů, protože lidé mají absolutní svobodu při výběru doktora a není pro ně problém zamířit radši do Brna. Aktivní spolupráce funguje
Přesto funguje aktivní politika kraje. Příkladem je umísťování mediků právě na pracoviště regionálních nemocnic. Hejtmanství se spojilo s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a snaží se její studenty stáhnout i do svých nemocnic. Navíc funguje vytváření specializovaných pracovišť. „Například v kyjovské nemocnici se povedlo vytvořit špičkově vybavenou radiologii. Troufám si říct, že teď může konkurovat velkým nemocnicím a nebude mít problém přitáhnout pacienty. Ale vše vzniklo zdola – klíčovou osobou byl primář, který měl zájem a energii dotáhnout projekt do zdárného cíle,“ dodává hejtman Šimek. Zásadní problémy nemá hejtmanství, ani pokud jde o sestry. Není jich sice dost, avšak Rakousko evidentně není takový magnet jako Německo v západních krajích Česka. Přitom na jižní Moravě jsou minimálně dvě nemocnice opravdu v těsné blízkosti hranic: v Břeclavi a ve Znojmě. Snad i díky tomu hospodaří krajské nemocnice plus mínus s černou nulou. To je podle hejtmana cílem celého kraje: „Musíme být schopni poskytovat nejlepší péči s vyrovnanými rozpočty. Nebavíme se o investicích, ale i v jejich případě chceme, aby si na ně naše nemocnice vydělaly, aspoň částečně. Jsme taktéž velmi úspěšní v získávání evropských peněz.“ Problém vidí hejtman spíš ve sféře praktických lékařů. Podle zmiňované studie od ÚZIS je průměrný věk lékařů v České republice 48 let. Ovšem praktický lékař pro děti a dorost má v průměru 56 let (údaj z roku 2018) a všeobecný praktický lékař 54 let. Řada menších obcí proto o praktiky doslova bojuje.
