bg-country-switch
Česká věda:

Centrum nádorové ekologie
zkoumá buňky nádoru
a jejich metastázování

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze dokončili odborníci hned několik významných výzkumných prací.

Tou nejdůležitější je bezpochyby výzkum nádorových buněk, který zkoumá nově založené Centrum nádorové ekologie, které zároveň získalo rekordní grant ve výši 300 milionů korun.

Americký lékový ústav (FDA) vydal letos prohlášení, ve kterém vyzývá k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Tímto velmi složitým buněčným ekosystémem se na 1. LF UK již delší dobu zabývá několik vědeckých skupin. Jejich činnost nyní vyústila ve vznik unikátního Centra nádorové ekologie 1. LF UK, které zahájilo svou činnost 1. září 2018. Projekt, který podpořilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy téměř 300 miliony korun je schválen na 5 let.

Přestože se ve světě výzkumu nádorového mikroprostředí věnuje řada laboratoří, české uskupení nemá díky takové centralizaci výzkumných skupin ve světě obdoby. Sdružuje vědce, kteří se věnují medicinální chemii, biochemii, buněčné a molekulární biologii, genomice, proteomice, experimentální onkologii, fyziologii, morfologii i klinické medicíně.

Co si představit pod pojmem nádorová ekologie? Kromě nádorových buněk se tumor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto buňky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, a tedy i rozvoj metastáz. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivnit ve prospěch pacienta.

Protinádorová léčba dnes již není cílena pouze na nádor a zmenšení jeho objemu. Musí být komplexní, protože i nádor postihuje organismus systémově. „Někdy se také mluví o nádorové ekologii či nádorové sociologii, což právě vystihuje komunikační rozměr vztahu nádorových a nenádorových buněk ve prospěch tumoru a bohužel v neprospěch pacienta. Nádorové buňky totiž nemají k dispozici spoustu atributů nezbytných pro vznik nádoru, ale dokážou ‚si říci‘ jiným buňkám, aby za ně tu ‚špinavou práci‘ udělaly,“ vysvětluje děkan 1. LF UK a přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

V rámci centra dochází také k propojení ryze výzkumných (experimentálních) laboratoří s klinickými pracovišti a lékaři. Společně nyní cílí na poznání a léčbu dlaždicového karcinomu hlavy a krku, karcinomu pankreatu, glioblastomu či melanomu, které si jsou svými biologickými koncepty velmi podobné.

Jaké další významné práce na fakultě vznikly?

natahování pipetou modrý roztok

Vědci popsali vývoj žloutenky typu B během posledních 4 000 let
Časopis Nature otiskl v roce 2018 článek Ancient hepatitis B viruses from the Bronze Age to the Medieval period mapující evoluci HBV viru, původce jednoho z nejzávažnějších virových onemocnění člověka – žloutenky typu B – od doby bronzové do středověku.

Na studii se vedle řady zahraničních odborníků podílel také paleopatolog prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Výzkum může kromě jiného pomoci zamezit novým pandemiím.

Češi objevili nový gen způsobující onemocnění rohovky
Vědci z Laboratoře pro studium vzácných nemocí Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze objevili pod vedením doc. MUDr. Petry Liškové, M.D., Ph.D., a ve spolupráci s britským týmem z University College London, že mutace genu GRHL2 jsou příčinou závažné vady oční rohovky – zadní polymorfní dystrofie typu 4. V České republice nemocí trpí jeden člověk z 80 000. Vzácné onemocnění zadní polymorfní dystrofie rohovky u většiny pacientů zhoršuje zrak, často je nutná i transplantace rohovky a některé případy vedou až k úplné slepotě.

Vědci z 1. LF UK cílí na alergeny, které mohou významně ohrozit plíce
Exogenní alergická alveolitida – někdy se jí laicky říká farmářská plíce nebo holubářská plíce – je nemoc vzniklá alergií na bakterie, plísně a sliny, sérum či srst a peří zvířat. Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry, zpracování dřeva či při práci se senem a slámou. „Nemoc není v celkové populaci častá, zato mezi lidmi vystavenými výše uvedeným látkám je její výskyt až 20%. Existují i její závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ vysvětluje důvod výzkumu alergenů přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.

Lékaři 1. LF UK oceněni za zlepšení diagnostiky cirhózy jater
Vědci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) byli díky využití proteinu osteopontinu oceněni za zpřesnění prognózy a novou možnost šetrného testování pacientů se závažným onemocněním cirhózou jater. Lékaři IV. interní kliniky – Kliniky gastroenterologie a hepatologie na dlouhodobém sledování velkého množství pacientů s cirhózou ukazují, že osteopontin mimo jiné dobře předvídá dobu přežití této vážné nemoci. Do budoucna by mohlo testování na přítomnost tohoto proteinu v krvi nahradit invazivní vyšetření, která pacienty se závažným onemocněním jater zatěžují.

Ocenění za přínos světové neuropsychologii poprvé pro českého vědce
Neuropsycholog Mgr. Ondřej Bezdíček, Ph.D., se ve své práci věnuje vyšetřování pacientů s Parkinsonovou nemocí a zkoumá, zda u nich nepropukla kognitivní porucha vedoucí k demenci. Sérii českých testů, kterou pro tuto diagnostiku vytvořil, nyní ocenila Mezinárodní neuropsychologická společnost. Poprvé v historii toto ocenění získal český vědec, zaměstnanec 1. LF UK.

Jak se léčí karcinom štítné žlázy u těhotných? Jde to i po porodu.
Lékaři Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole ve studii potvrdili, že léčbu karcinomu štítné žlázy lze posunout až na období po porodu, aniž by to ovlivnilo léčebný efekt. Studie také prokázala, že výsledky terapie žen s karcinomem štítné žlázy diagnostikovaným v průběhu těhotenství se neliší od výsledků v celé populaci a jsou velmi dobré. O výsledcích mezinárodní studie za účasti českých vědců před časem informoval jeden z nejprestižnějších ORL časopisů Laryngoscope.

Experimentální výzkum na 1. LF UK pomůže léčbě lymfedému
Díky unikátním přístrojům Centra pokročilého preklinického zobrazování (CAPI) probíhá nyní na 1. LF UK výzkum transplantace lymfatických uzlin. Vědci chtějí zjistit, jak lépe léčit lymfedém – masivní otok končetiny –, kterým trpí například ženy, jimž byly kvůli léčbě rakoviny prsu odstraněny mízní uzliny. Hlavním řešitelem výzkumu je doc. MUDr. Ondřej Měšťák, Ph.D., z Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. Velký jednostranný otok horní končetiny, která se neodvodňuje a otéká, vzniká u těchto žen kvůli odstranění mízních uzlin z podpaždí.