bg-country-switch

Beze změn bychom kvalitu péče neudrželi

Většina problémů, které zdravotnictví v našem kraji má, vychází z jeho nastavení na národní úrovni, ale i na naší straně je velký prostor pro zlepšení, říká hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard. Jak se snaží zvýšit efektivitu fungování nemocnic a podporovat spolupráci všech zdravotnických zařízení na území kraje? Zeptali jsme se.
hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard

Co se Vám podle Vašeho názoru ve zdravotnictví nejvíce povedlo?
Za nejdůležitější pokládám fakt, že se celé vedení kraje rozhodlo změnit postoj ke zdravotnictví v kraji a rozhodlo se do jeho chodu aktivně zasáhnout. Změnili jsme organizaci řízení našich nemocnic a poprvé získali reálná data o jejich produkci a nákladech.

V nemocnicích bylo zavedeno společné nakupování léků a zdravotnických prostředků, byly zavedeny pozitivní listy na léky, nemocnice začaly jednat s pojišťovnami jako jeden celek. Současně jsem zřídil Krajskou zdravotní radu, která se věnuje rozvoji spolupráce mezi našimi nemocnicemi a Fakultní nemocnicí Plzeň jak v oblasti zdravotní péče, tak při výchově nových lékařů. Od příštího ročníku začne probíhat výuka i v našich nemocnicích.

Jak si ekonomicky vedou Vámi spravované nemocnice? A proč?
Z toho, co jsem už řekl, je zřejmé, že si dobře nevedou. Důvodů je více. Určitě hrálo roli vědomí, že kraj se vždy postará, ale vedle toho v nich působila řada subjektivních i objektivních vlivů. K těm prvým patří snaha udržet rozsah péče za každou cenu, což vedlo v některých zařízeních k růstu osobních nákladů nad rozumnou hranici, přes holdingové uspořádání nemocnice hrály samy na sebe a vzájemně nespolupracovaly, ekonomika nebyla tématem dne.

Objektivní příčiny jsou stejné jako v ostatních krajích – rostoucí nedostatek personálu generuje ztráty jak tlakem na růst mezd, tak ve ztrátě produkce. Deformované úhradové mechanismy znevýhodňují menší lůžková zařízení. Příliš mnoho lékařů poskytuje ambulantní specializované služby a pak je jich málo na zajištění provozu nemocnic.

Správná centralizace specializovaných služeb přerostla do centralizace všeho, a tak se zhoršuje dostupnost péče v okrajových regionech. Nastavený způsob vzdělávání lékařů a sester znevýhodňuje malé nemocnice. V krajích hraničících s ekonomicky silnějšími státy personální situaci zhoršují pendlerky a pendleři.

Čelíte nějaké výzvě, jejíž řešení považujete za podnětné?
Asi největší výzvou je řídit naše nemocnice tak, aby byly schopny zajistit kvalitní a dostupnou zdravotní péči občanům kraje, a to efektivním způsobem. V současné době se velmi zabýváme hledáním toho nejlepšího způsobu řízení našich nemocnic, aby byly schopné sloužit lidem v kraji ještě v dalších desetiletích. To je jenom na nás a věřím, že to dokážeme.

Co plánujete v tomto ohledu v následujících měsících?
Změny, které jsme udělali ve způsobu řízení našich nemocnic před rokem a půl, přinesly mnoho užitečného, ale ukazuje se, že jejich integraci je potřeba ještě posílit. V letošním roce k tomu zpracujeme studii proveditelnosti a podle jejího výsledku připravíme podklady tak, aby organizační změny mohly proběhnout k 1. 1. 2020. Od integrace nemocnic čekáme sjednocení úhrad od zdravotních pojišťoven a zjednodušení procesu vyjednávání, sjednocení obslužných provozů, zjednodušení struktury řízení, zlepšení přístupu k akreditacím na vzdělávání, zvýšení flexibility při přizpůsobování struktury péče potřebám občanů atd.

Čelíte nedostatku doktorů a sester? Pokud ano, co se s tím dá dělat?
Ano, to je asi náš největší problém, protože na jeho řešení nestačí peníze. Ukazuje se, že samotné navyšování peněz může být kontraproduktivní. Platy už jsou tak vysoké, že se prioritou stává potřeba více volného času a dochází ke zkracování pracovních úvazků. Zvýšení atraktivity práce ve zdravotnictví je tématem národním a odvíjí se od jeho financování, organizování péče, vzdělávání a stavu ekonomického cyklu. Na své úrovni se budeme snažit být co nejatraktivnějšími zaměstnavateli, nikoliv ve výši platů, ale prostředím, které nabízíme.