Hrozby rezistentních organismů naneštěstí sílí

Zda a kdy však k takovému hororovému scénáři dojde, závisí na mnoha faktorech. Jak obezřetně budou lidé v budoucnu užívat antibiotika? Jak rychle se budou šířit odolné bakterie? A jak rychle bude postupovat vývoj nových účinných látek?

Každý rok v listopadu zvyšují povědomí o tomto problému Světový antibiotický týden (WAAW) a Evropský antibiotický den (EAAD). Vyzývají především k uvážlivému používání antimikrobiálních látek.

Jak EAAD, který v roce 2008 zahájilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), tak WAAW, který v roce 2015 iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO), mají v zásadě společný cíl: podporovat uvážlivé užívání antibiotik, a tím předcházet antimikrobiální rezistenci. Zatímco se však EAAD stále zaměřuje na antibiotika – tj. léky proti bakteriálním infekcím – WAAW od loňského roku rozšířila své poselství o léky proti virům, houbám a parazitům (tzv. antimikrobiální látky).

Bakterie, viry, houby, paraziti – všichni se potenciálně mohou stát rezistentními vůči antimikrobiálním lékům. Tento proces je přirozený, ale jeho hlavní hnací sílou je nesprávné užívání léků. K samotnému šíření rezistentních patogenů navíc přispívá špatná hygiena.

Pokud jde o bakterie, problém představují patogenní E. coli, Klebsiella a MRSA, ale také patogeny tuberkulózy a kapavky. Bakterie mohou být buď necitlivé vůči vybraným antibiotikům, neboť nemají potřebnou cílovou strukturu (například buněčnou stěnu), nebo se mohou stát rezistentními, protože najednou získají schopnost enzymatické degradace účinných látek (např. prostřednictvím β-laktamáz) v důsledku mutací nebo výměny genetického materiálu s jinými patogeny.^[1]

Podle zprávy WHO je bakterie E. coli, nejčastější příčina infekcí krevního řečiště po celém světě, už téměř z 60 % rezistentní vůči takzvaným rezervním antibiotikům v chudších zemích.^[2]

Existuje však i mnoho příkladů rezistence vůči antivirovým lékům mezi viry, jak je zřejmé v případě HIV a chřipky.^[3]

Rezistentní paraziti rodu Plasmodium mají také velký význam pro tropické a subtropické oblasti, což výrazně ztěžuje léčbu malárie.^[2] Mezi houbami, proti nimž existuje pouze několik tříd antifungálních přípravků, je zvýšení rezistence Candida a Aspergillus vůči azolovým přípravkům naneštěstí klinicky problematické.^[4]

Aby se zabránilo dalšímu nárůstu antimikrobiální rezistence a jejím možným dramatickým důsledkům v budoucnu, je nezbytné správné a uvážlivé používání těchto léčivých přípravků.

Například dávkování, začátek a trvání léčby musí být správné a spektrum účinku musí být vhodné pro daný patogen. Kromě toho je samozřejmě důležité obecně se vyhýbat infekcím, aby se zabránilo šíření rezistentních patogenů – např. hygienickými opatřeními a očkováním.

V současné době se rovněž diskutuje o tom, do jaké míry bude mít dlouhodobě pandemie Covid-19 dopad na rezistenci^[5], toto ale bude možné posoudit pouze s odstupem času. WHO se přinejmenším obává nárůstu používání antimikrobiálních léků v souvislosti s pandemií, a tím i vyššího rizika vzniku rezistence. Nejméně jedna britská komunitní studie pozorovala trvalé snížení počtu předpisů antibiotik od prvního lockdownu do konce roku 2020^[6], má tedy nadějné výsledky, i když důvody tohoto snížení zůstávají nejasné.

Kromě toho Institut Roberta Kocha eviduje za rok 2020 méně nahlášených případů bakterií rezistentních vůči lékům, než se očekávalo, což – pokud se nevyskytly z důvodu zmeškaného přenosu – by mohlo znamenat méně nozokomiálních infekcí během tohoto období.

Ale není ani náznak důvodu pro úlevu v otázce rezistence, protože vědci v Německu právě objevili bakterie, které jsou již odolné vůči nové kombinaci dvou antimikrobiálních látek, která se dosud běžně nepoužívá.

V každém případě je jasné, že v boji proti multirezistentním patogenům můžeme uspět pouze společně. I vy můžete pomoci šířit povědomí.

Zdroje původních studií:

1. Witte W, et al. Bakterielle Erreger von Krankenhausinfektionen mit besonderen Resistenzen und Multiresistenzen – Teil I: Diagnostik und Typisierung. Bundesgesundheitsbl Gesundheitsforsch Gesundheitsschutz 2004; 47: 352–362.

2. World Health Organization WHO. Global Antimicrobial Resistance and Use Surveillance System (GLASS) Report 2021.

3. Lampejo T. Influenza and antiviral resistance: an overview. Eur J Clin Microbiol Infect Dis 2020; 39(7): 1201-1208.

4. Perlin DS, et al. The global problem of antifungal resistance: prevalence, mechanisms, and management. Lancet Infect Dis 2017; 17(12): e383-e392.

5. Monnet DL, Harbarth S. Will coronavirus disease (COVID-19) have an impact on antimicrobial resistance? Euro Surveill 2020; 25: 2001886.

6. Zhu N, et al. Investigating the impact of COVID-19 on primary care antibiotic prescribing in North West London across two epidemic waves. Clin Microbiol Infect 2021; 27(5): 762–768.