V nemocnici, kde je ročně hospitalizováno zhruba 40 tisíc pacientů, činí náklady na léčbu infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI) zhruba 1 milion eur ročně. Pozor, nejde tu o peníze na boj s infekcemi. Jde o ztrátu, kterou tyto infekce způsobují.
Největší část nákladů představují laboratorní testy (56,9 %) a antimikrobiální látky (20,9 %). Pokud započítáme i náklady způsobené prodloužením hospitalizace, celkové náklady vzrostou až na 3,2 milionu eur. Detailní výpočty přinesla studie autorů, kteří měli možnost vše detailně změřit v nemocnici ve francouzském Nimes.
Studie uskutečněná před deseti lety je vskutku přelomová. Přesvědčivě totiž ukazuje na špatně odhadnutelné náklady, které zdravotnická zařízení ztrácí v důsledku existence HAI. Dokazuje, že se vyplatí investovat do systémů, které umí zajistit prevenci nákaz a také jejich rychlejší a efektivnější řešení. A není jediná.
Vývoj medicíny... i moderní surveillance
Pokud by někdo po deseti letech studii zopakoval, výsledky by nejspíše byly ještě výraznější. Modernější medicína totiž logicky prevalenci HAI zvyšuje. Přesvědčivě to ukázal MUDr. Pavel Totušek ve své přednášce na letošní konferenci Kvalita-Bezpečnost-Efektivita.
Zároveň však platí, že se vyvíjí i nástroje, jak s infekcemi efektivně bojovat. Pomocí nich nemocnice mohou využívat už i kontinuální sledování výskytu nákaz. Příkladem je Epidis, který umí číst všechny informace z pacientské dokumentace, které v nemocnicích vznikají a ukládají se do nemocničního systému. A hlavně je umí rozpoznat, vyhodnotit, seřadit a následně na jejich základě odhalit podezření na výskyt HAI.
To vše se děje kontinuálně. Epidis automaticky upozorňuje na pacienty, kteří dle obvyklých symptomů nejspíše čelí infekci. Dohled s návrhem řešení prostě probíhá neustále – systém, na kterém je Epidis založen, pracuje zcela autonomně/automaticky a den za dnem pomáhá šetřit nemocnici náklady.
Ovšem systém investicím nesvědčí
Předseda České společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny Pavel Totušek ovšem zmínil jedno ze zajímavých úskalí, proč se moderní systémy prosazují jen pozvolně. Je jím rozpočtová logika. Zatímco úspory v nižší incidenci nákaz prostě a jednoduše ekonom nemocnice neuvidí, investice pro prevenci infekcí je viditelnou položkou v rozpočtu. Tedy na první pohled je taková investice nevýhodná a složitě prosaditelná.
Je zřejmé, že poskytovatelé moderních systémů taková omezení musí vnímat. A my v HARTMANN – RICO nejsme výjimkou. Proto nabízíme několik možností, jak financovat Epidis, který nabízíme. Jsme si jistí, že má prokazatelné výsledky, ale i tak děláme všechno pro to, abychom jeho rozšíření prosadili.
Mimochodem, jak uvádí další studie, tak platí, že pokud nemocnice neprovádí žádnou surveillance HAI, jejich počet roste o 18 %. Na druhou stranu, pokud sleduje HAI a provádí cílenou surveillance, nákazy klesají o třetinu. Mluvíme přitom o více než 100 tisících tuzemských pacientů ročně. A to je opravdu hodně. Navíc část případů končí fatálně.
Evropská prevalenční studie
Odhadem 122 tisíc lidí dostane každý rok v českých nemocnicích aspoň jednu z forem HAI. Na evropské úrovni je to 3,3 mil. pacientů, kteří se potýkají každý rok s infekcemi získanými v příčinné souvislosti se zdravotní péčí. Výsledky přinesla poslední Evropská bodová prevalenční studie.
Zatímco evropský průměr prevalence činí 5,5 %, v České republice jsme na tom zdánlivě o něco hůře: podíl pacientů s HAI dosahuje 6,7 %.
Ovšem v ČR byli ve vzorku zkoumaných pacientů ve větší míře pacienti hospitalizovaní na ARO nebo JIP, tedy odděleních s obecně vyšší prevalencí. Po konsolidaci výsledků je míra HAI v ČR na průměru EU.
Společnost HARTMANN – RICO je jedním z hlavních inovátorů na poli prevence infekcí. Už v roce 1965 jsme uvedli na trh přípravek Sterillium.
V České republice vyrábíme jednorázové operační sety. Prodáváme i chirurgické rukavice, pláště a nástroje. A zároveň jsme na trh uvedli i pomocníka v aktivní surveillance infekcí spojených se zdravotní péčí – Epidis.
Petr Havlíček
Brand Manager společnosti HARTMANN – RICO