Přizpůsobit strukturu a organizaci lůžkové péče v krajských zařízeních tak, aby odpovídala současným i budoucím potřebám obyvatel Plzeňska je pro vedení kraje velkou výzvou. Současný stav má totiž do ideálu daleko a podepsaly se pod ním snad všechny nedostatky, které trápí české zdravotnictví. Za zmínku stojí hlavně centralizace nejen specializované péče, ale i té běžné, kterou by ve stejné kvalitě mohly poskytovat i méně vybavené nemocnice.
Tento proces vydatně podporuje letitá nerovnost v úhradách, kdy třeba v roce 2016 byl rozdíl mezi individuální základní sazbou Klatovské nemocnice a Fakultní nemocnicí Plzeň 10 420 Kč. Není potřeba dodávat, v čí je to prospěch. Problémem je také organizace péče v nemocnicích, která brání zvyšování efektivity péče a je zdrojem trvalého rozporu mezi požadavky zákoníku práce a potřebou zajistit zavedený rozsah služeb.
Jsme v bludném kruhu, protože příjem za služby tvoří v našich nemocnicích 30-70 % příjmu lékařů. Ti o něj nechtějí přijít, ale současně by si někdy rádi odpočinuli. Zatím všechna jednání s lékaři na téma jejich přepracovanosti byla o tom, že únavu zažene další navýšení odměny. Všichni víme, že to tak nepůjde do nekonečna a že nás v této oblasti čekají nutné změny na republikové úrovni.
S tím příčinně souvisí rostoucí nedostatek personálu. Lékařů máme sice v republice papírově hodně, ale v nemocnicích chybí. Může za to jejich zaměstnávání tam, kde nejsou potřeba, vytěžováním činnostmi, které jsou buďto zbytné nebo je může dělat někdo jiný, v chybějící organizaci péče a nesdílení informací a konečně i ve způsobu jejich vzdělávání. Máme o polovinu více ambulantních specialistů, než činí průměr v EU, a naši občané obíhají ve zdravotním systému dvojnásobnou rychlostí, než je zvykem u našich západních sousedů. V regionech sousedících s bohatším státem, kam Plzeňsko patří, hraje roli také atraktivita blízkého příhraničí.
Rozložení nemocničních lůžek
Plzeňský kraj je třetím největším krajem ČR, ale současně má druhou nejnižší hustotu zalidnění, což klade vyšší nároky na zajištění dostupnosti péče. V kraji žije 581 tisíc lidí, z toho třetina v Plzni.
U lůžek je poměr téměř opačný. Plzeň disponuje 2 347 lůžky, z toho 1 739 je v FN a 608 ve dvou nemocnicích provozovaných soukromou společností Privamed. Zbývající nemocnice v kraji, sdružené do Nemocnic Plzeňského kraje, dají dohromady 1 074 lůžek.
Zatímco Privamed ve své lůžkové kapacitě neexpanduje a svoji činnost provozuje v dříve postavených a zrekonstruovaných objektech, FN roste. Asi je to fenomén všech velkých nemocnic. Motol byl místem, kam se měla přestěhovat dnešní Všeobecná fakultní nemocnice, Bohunice měly být novým domovem pro Fakultní nemocnici U svaté Anny, FN v Plzni se měla stěhovat z prostor na Borech do nového na Lochotíně.
Ani v jednom případě nedošlo k opuštění původních areálů a plzeňská fakultka se ještě rozšířila o rušenou Vojenskou nemocnici. Růst je motorem vývoje všech firem, ale co je dobré pro firmu, nemusí být vždy dobré pro společnost. Dokud se ale nenarovnají úhradové mechanismy a zdravotní pojišťovny nezačnou nakupovat péči na základě její potřebnosti, kvality a ceny, tak se trend neotočí.
Nemocnice Plzeňského kraje
Do skupiny patří nemocnice akutní péče v Domažlicích, Klatovech, Rokycanech a Stodu a 2 nemocnice následné péče s léčebnou rehabilitací v Horažďovicích a Svaté Anně (u Plané). Domažlická nemocnice byla otevřena v novém objektu roku 2006, v Klatovské byl nový monoblok zprovozněn v roce 2012, Stod je průběžně rekonstruován a zpracovává se projekt modernizace Rokycan.
Nemocnice byly převedeny ze státu na kraj v roce 2003 a transformovány z příspěvkových organizací na a. s. nebo s. r. o. ve vlastnictví kraje. Do roku 2008 hospodařily vyrovnaně, ale pak se začaly nůžky mezi výnosy a náklady stále více otevírat.
Nezvládly nástup DRG v roce 2009 a začaly mít problémy se zajištěním personálu. Místo vzájemné spolupráce vládl mezi krajskými nemocnicemi konkurenční boj. V roce 2011 byla krajem vytvořena akciová společnost Zdravotnický holding nemocnic Plzeňského kraje, která měla zajistit strategické řízení všech šesti nemocnic.
Vzhledem k reálnému rozložení mocenských sil si ale nemocnice nadále žily svým vlastním životem a dotace na provoz si vyjednávaly přímo na kraji prostřednictvím politiků zastoupených v jejich statutárních orgánech. Holding se orientoval pouze na koordinaci činností spojených se získáváním akreditací SAK a NASKL, sledování nežádoucích komplikací a vyřizování stížnostní agendy.
Nemocnice se snažily poskytovat co nejlepší medicínu a ekonomika byla vedlejší. Mantrou se stalo konstatování, že pojišťovny málo platí a že kraj má dost peněz k doplacení ztrát. Málo personálu bylo někde řešeno jeho uplácením nerealisticky vysokou mzdou, což ekonomickou situaci nemocnice dále zhoršilo a současně to destabilizovalo i poměry v ostatních nemocnicích.
Změna přichází
Když se na sklonku roku 2016 stal hejtmanem Josef Bernard, inicioval změny ve fungování krajských nemocnic. V té době je už kraj dotoval částkou, která byla v přepočtu na obyvatele kraje nejvyšší v ČR, a bylo zřejmé, že bez zásadních změn poroste i nadále.
Rada Plzeňského kraj najala trio Uvízl, Sohlich a Kýhos, aby situaci zanalyzovalo a navrhlo řešení. Bylo jasné, že rychlá změna je nutná. Během prvého pololetí roku 2017 schválila Rada kraje transformaci Zdravotnického holdingu nemocnic Plzeňského kraje do akciové společnosti Nemocnice Plzeňského kraje (NPK), změny v jeho vedení a v představenstvech nemocnic.
Snahou bylo racionalizovat co nejvíce činností personálním propojením vedení Nemocnic Plzeňského kraje s představenstvy jednotlivých nemocnic. Byl zaveden jednotný finanční a personální controlling, jednotně se začalo vyjednávat s pojišťovnami, nakupovat léky a zdravotní prostředky, působit na veřejnosti a snad i zvýšit racionalitu investic.
Snahou bylo prohloubit spolupráci jak s praktickými lékaři, tak plzeňskou fakultkou. K tomu druhému účelu byla hejtmanem zřízena Krajská zdravotní rada, kde se setkávají jak zástupci vedení NPK a FN Plzeň, tak zástupci pěti hlavních oborů z obou institucí. Jedním z reálných výstupů těchto aktivit je smlouva mezi fakultou a nemocnicemi ze skupiny o spolupráci při výchově mediků.
Budoucnost se jasně rýsuje
Kombinací lepší spolupráce se zdravotními pojišťovnami, vyšší efektivitou v nakupování čehokoliv a omezením extramurální péče se podařilo snížit náklady nemocnic téměř o 50 miliónů korun. Nicméně v hlavní oblasti jejich podnikání, tedy v poskytování zdravotních služeb, zůstalo vše při starém.
Proto představenstvo NPK předstoupilo před zastupitele kraje s návrhem integrovat ve dvou krocích všechny nemocnice do jednoho celku. Přínosy jsou celkem zřejmé – stabilizace výnosů od zdravotních pojišťoven v situaci, kdy produkce jedné nemocnice klesá, a ve druhé stoupá, optimalizace zdravotní péče v regionu, zjednodušená struktura řízení, stabilizace personálu, sjednocení obslužných provozů (IT, správa majetku, účtárny, mzdy, DZS), zlepšením přístupu k akreditacím na vzdělávání jak lékařů, tak sestřiček.
Výchozí představou je integrace NPK, Klatovské, Domažlické a Stodské nemocnice do jednoho celku se sídlem v Klatovech. Horažďovice a Rokycany zůstanou samostatné, ale vlastněny nově vzniklým celkem. Jejich začlenění bude otázkou dalších let. Rada Plzeňského kraje na svém zasedání 25. 2. 2019 tento záměr schválila a uložila představenstvu NPK, aby připravilo studii proveditelnosti a záměr dále rozpracovalo tak, aby jej bylo možné uvést do života k 1. 1. 2020. Tak si držme palce.
MUDr. Pavel Vepřek
zakladatel iniciativy Zdravotnictví 2.0