Vedle páteřní sítě krajských nemocnic fungují i nemocnice zřizované městy: v Blansku, Boskovicích a dvě nemocnice v Brně (Milosrdných bratří a Úrazová). V soukromých rukách je navíc nemocnice ve Valticích a jedna klinika v Brně.
Jihomoravský kraj má v ČR druhý nejvyšší počet akutních lůžek na tisíc obyvatel a třetí nejnižší počet lůžek následné péče. Vyplývá to z aktuálních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za rok 2018. Kraj si nechal analýzu od ÚZIS zpracovat právě proto, aby mohl efektivně alokovat zdravotní péči.
Kraj proto zvažuje, že ve svých devíti nemocnicích postupně zvýší právě z tohoto důvodu podíl lůžek následné péče na úkor mnohem dražších lůžek akutních. Čelí ovšem problému, do jehož řešení se nikomu příliš nechce. V Česku není z centrální úrovně vyřešena návaznost zdravotní a sociální péče. „Ze všech úrovní máme reakci, že je to skvělé a ať do toho jdeme, ale prostě a jednoduše si to prý musíme vymyslet sami. Věřím tedy, že se nám to povede uskutečnit v nejbližších letech,“ dodává hejtman Šimek.
Kdo má zodpovědnost?
Jihomoravský kraj je však specifický i počtem nemocnic, které
má na svém území. Není divu, jedná se o čtvrtý nejlidnatější
kraj Česka. Samotný kraj je zřizovatelem devíti nemocnic
(viz mapa v úvodu článku). Přirozeným centrem kraje i zdravotní
péče je druhé největší tuzemské město, Brno.
Pokud bychom popsali zdravotnictví brněnským smyslem pro humor, právě toto město je ukázkou, jak složitá může být organizace zdravotní péče. Jihomoravský kraj nemá v Brně žádnou nemocnici – zato jsou tu dvě fakultní, dvě městské (Úrazová a Milosrdných bratří), jedna soukromá klinika a pro jistotu i jedna vojenská.
Zatímco v Plzeňském či Libereckém kraji, o kterých jsme psali v minulých číslech, se hejtmanství může aktivně zasadit o organizaci péče jako hlavní subjekt, právě na jižní Moravě to jde jen obtížně. „Musíme pracovat s faktem, že klíčovým hráčem jsou zdravotní pojišťovny. Přiznávám, že jsem premiérovi už navrhoval, že by celá péče měla mít jednu zodpovědnou hlavu, ideálně na úrovni státu,“ říká Bohumil Šimek.
Pro jiné kraje může jít o málo pochopitelnou reakci, ale Brno skutečně slouží jako absolutní centrum péče, k němuž směřují oči většiny obyvatel kraje. I hejtman si posteskl, že jejich nemocnice přicházejí o řadu výkonů, protože lidé mají absolutní svobodu při výběru doktora a není pro ně problém zamířit radši do Brna.
Aktivní spolupráce funguje
Přesto funguje aktivní politika kraje. Příkladem je umísťování
mediků právě na pracoviště regionálních nemocnic.
Hejtmanství se spojilo s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a snaží se její studenty stáhnout i do svých nemocnic.
Navíc funguje vytváření specializovaných pracovišť. „Například v kyjovské nemocnici se povedlo vytvořit
špičkově vybavenou radiologii. Troufám si říct, že teď může
konkurovat velkým nemocnicím a nebude mít problém přitáhnout
pacienty. Ale vše vzniklo zdola – klíčovou osobou
byl primář, který měl zájem a energii dotáhnout projekt do
zdárného cíle,“ dodává hejtman Šimek.
Zásadní problémy nemá hejtmanství, ani pokud jde o sestry. Není jich sice dost, avšak Rakousko evidentně není takový magnet jako Německo v západních krajích Česka. Přitom na jižní Moravě jsou minimálně dvě nemocnice opravdu v těsné blízkosti hranic: v Břeclavi a ve Znojmě.
Snad i díky tomu hospodaří krajské nemocnice plus mínus s černou nulou. To je podle hejtmana cílem celého kraje: „Musíme být schopni poskytovat nejlepší péči s vyrovnanými rozpočty. Nebavíme se o investicích, ale i v jejich případě chceme, aby si na ně naše nemocnice vydělaly, aspoň částečně. Jsme taktéž velmi úspěšní v získávání evropských peněz.“
Problém vidí hejtman spíš ve sféře praktických lékařů. Podle zmiňované studie od ÚZIS je průměrný věk lékařů v České republice 48 let. Ovšem praktický lékař pro děti a dorost má v průměru 56 let (údaj z roku 2018) a všeobecný praktický lékař 54 let. Řada menších obcí proto o praktiky doslova bojuje.
Bohumil Šimek, hejtman JM kraje
"Přidám ještě jeden faktor – populace nám stárne. Do roku 2050 se zvýší počet osob nad 65 let na 31 % celé populace. Nyní je to pětina. Tím pádem víme, že v budoucnu budeme potřebovat výrazně více kapacit v následné péči."
Povede se pilotní projekt?
Pojďme zpět k propojení zdravotní a sociální péče. Grafy
na této stránce ukazují srovnání počtu akutních lůžek. Na
prvním místě je Praha, druhý je Jihomoravský kraj, který má
5,1 lůžko na tisíc obyvatel.
Naopak lůžka následné péče jsou na jižní Moravě jen dvě na tisíc obyvatel. Méně má jen Jihočeský (1,9) a Liberecký kraj (1,7). Ovšem značná část lůžek neakutní péče je v Brně a jedná se o lůžka pro péči psychiatrickou.
ÚZIS ve své analýze upozorňuje, že v Jihomoravském kraji je velkým problémem nedostatečná kapacita následné/dlouhodobé péče a komunitně poskytované domácí a paliativní péče. „To v konečném důsledku vyčerpává kapacitu akutní péče,“ upozorňuje analýza ÚZIS. Tématu se také věnujeme v článku Jak správně v nemocnici nastavit paliativní péči.
Akutní péče je logicky výrazně dražší než péče následná. Na jižní Moravě umírá 50 % lidí v nemocnicích, v naprosté většině právě na akutních lůžkách.
„Myslím, že je nevyhnutelné postavit pilotní projekt citlivě, dostatečně a dobře ho komunikovat a neudělat fatální chyby. Je však nepochybné, že to udělat musíme,“ uzavírá hejtman JM kraje.
Konec konců mu do rukou hrají i další čísla. Zatímco akutní hospitalizaci se daří snižovat – dlouhodobý trend v počtu ošetřovacích dní potvrzuje pokles objemu této péče o 1,5 až 2 % ročně – následná péče roste významně nižší rychlostí.
