Přibývající počet seniorů s poruchami paměti a demencí je jedním z hlavních problémů souvisejících se stárnutím populace. Výskyt nejčastějšího typu demence – Alzheimerovy choroby – se trvale zvyšuje. Zatímco v loňském roce touto chorobou v České republice trpělo 167 tisíc obyvatel, v roce 2050 to může být více než dvojnásobek.
I když na nemoc dosud neexistuje účinný lék, její průběh lze léčbou zpomalit, případně oddálit její nástup. S přibývajícím počtem nemocných přirozeně souvisí také nárůst nákladů na jejich léčbu, která je velice náročná a nákladná. Odborníci se proto snaží najít způsob, jak ji zlepšit. Pomoci nejen jim, pacientům, ale například také personálu domovů pro seniory, by měla virtuální realita.
V současné době se v České republice realizují tři projekty, které by měly pomoci uvádět zejména do pečovatelské praxe novou technologii – virtuální realitu. První z nich, Virtuální město, cílí zejména na trénink kognitivních schopností. Jde o společný projekt vznikající ve spolupráci expertů Národního ústavu duševního zdraví a firmy 3DSense.
Na podobnou cílovou skupinu se zaměřuje i projekt Virtuální realita v aktivizaci seniorů (VIREAS), řešený na půdě Teologické fakulty Jihočeské univerzity ve spolupráci s ČVUT, Institutem Smyslové aktivizace a Asociací virtuální a rozšířené reality. Obsahem projektu je vývoj sady virtuálních zážitků jako přirozeně stimulujícího prostředí, které obsahem i formou podporuje naplnění stěžejních psycho-spirituálních potřeb seniorů a podporuje sociální interakci v reálném prostředí seniora. Sada zážitků je vyvíjená primárně pro domovy pro seniory a zohledňuje proto potřeby jak uživatelů, tak aktivizačních pracovníků.
Další projekt používá Asociace poskytovatelů sociálních služeb – školí s ní personál, aby si dovedl představit, jak člověk s demencí prožívá svět. Tuto zkušenost jim zprostředkovává postava virtuálního muže Eddieho. Ten se například v noci probudí v posteli a potřebuje na toaletu. Černý koberec vidí jako díru, matou ho vzory na tapetách, snadno přehlídne skleněnou desku a nakonec se místo do toalety vymočí do koše na prádlo.
Virtuální město
Jak si vlastně využití virtuální reality v péči o nemocné představit? Projekt Virtuální město, který vzniká pod vedením Ivety Fajnerové, vedoucí výzkumného týmu Národního ústavu duševního zdraví, má sloužit jako prevence zdravým seniorům a má být užitečný i pracovníkům v sociálních službách. Pro vědce bude zdrojem informací i vzniku problémů jako zapomínání a demence.
Představte si virtuální městečko, člověk s nasazenými virtuálními brýlemi městem prochází, může se snažit něco najít, zajít do obchodu, vybrat potraviny, které chce koupit nebo třeba dojít vyřídit něco na úřad či poštu.
Díky virtuální realitě by mohli starší lidé upoutaní na lůžko bez nutnosti pohybu cestovat, navštěvovat rodinu či známá místa. Aktivizace seniorů je směr, který rozvíjí projekt Jihočeské univerzity. Ten nám představila vedoucí řešitelského týmu doktorka Věra Suchomelová: „Smyslem je komplexní řešení využití virtuální reality jako aktivizačního nástroje v rezidenčním zařízení i domácím prostředí, a tím zkvalitnění sociálních služeb a sociální práce se seniory.”
Jak si to představit?
Zjednodušeně řečeno: pohybově omezení senioři by se mohli prostřednictvím virtuální reality podívat za hranice svého bytu nebo pokoje v domě seniorů. V rámci projektu VIREAS tak mohou třeba relaxovat na procházce v lese, poznávat cizí země, projít se po rušném náměstí nebo zajít do kostela, do banky či jen tak posedět u kašny. Je třeba připomenout, že úkolem virtuální reality není klienty izolovat a uzavřít je ve virtuálním světě, ale prostřednictvím počítače, brýlí a obrazovky jim přinést podněty a zážitky využitelné v reálném životě.
„Projekt má pomoci posílit podněty využitelné v reálném světě. Takto pojatý zážitek má potenciál pozitivně ovlivnit sebevyjádření a sebevědomí seniora, motivovat ho, podněcovat jeho zvědavost a obecně posílit well-being,” doplňuje Suchomelová s tím, že scénář aktivizace ve virtuálním světě vychází z Konceptu smyslové aktivizace jako jednoho z moderních konceptů péče o seniory v geriatrických zařízeních i celkové znalosti praxe sociální práce se seniory.
Současný trh nabízí škálu aplikací ve virtuální realitě, které lze jistě využít ve volném čase aktivních, zdravých seniorů. Ve vztahu k obyvatelům domovů pro seniory je ale na místě opatrnost. „Nekoncepční použití virtuální reality v oblasti péče o seniory s sebou nese riziko degradace na způsob krátkodobého ´zabavení uživatele´ bez dalších souvislostí. Vývoj virtuální reality zaměřené na tuto cílovou skupinu by měl směřovat k vytvoření přirozeně stimulujícího prostředí, respektujícího nejen fyzické a kognitivní deficity stáří, ale také stěžejní potřeby a rozvojový potenciál. Samozřejmostí by měl být přesah benefitů virtuálních prožitků do života a sociálních interakcí v běžném denním životě seniora,” komentuje Suchomelová.
Opravdu virtuální realita pomáhá?
Několik zahraničních studií ukazuje, že přestože se jedná o technologii, k jejímuž rozšíření mezi běžné uživatele došlo až v několika posledních letech, výsledky již dokládají pozitivní vliv na kvalitu života ve stáří. Stimulace kognitivních funkcí – zejména paměti a učení ve virtuální realitě – vykazuje vyšší efektivitu než u klasických tréninků.
Virtuální realita pomáhá kromě mentálních funkcí udržovat, zdokonalovat nebo dokonce rozvíjet nové motorické dovednosti, například schopnost udržet rovnováhu či stabilizovat chůzi. Pomáhá seniorům připomenout si své vzpomínky. Ale pozitivní vliv má i na neuropatickou, chronickou, ale i akutní bolest, zejména při pooperačních rehabilitacích a rekonvalescenci. Přenesení do virtuálního světa, nutnost zpracovat nové stimuly a orientovat se v prostředí virtuální reality totiž pomáhá odvrátit pozornost od tělesné bolesti.
Proč tomu tak je?
„Ukazuje se, že trojrozměrné interaktivní virtuální prostředí, které uživatel může prozkoumávat jako skutečný fyzikální prostor, vyvolává a udržuje pozitivní emoce lépe než použití prostorových videí nebo 360° videozáznamů,” vysvětluje Suchomelová.
V rámci projektu VIREAS výzkumníci provedli průzkumnou sondu zájmu o novou formu aktivizace mezi vedoucími pracovníky rezidenčních zařízení, denních stacionářů a komunitních center a následně průzkum mezi samotnými seniory. Cílem bylo zjistit, zda tyto skupiny mají o novou formu aktivizace zájem a jaké zážitky považují za nejatraktivnější a nejvhodnější pro virtuální prostředí. Výsledky obou studií publikovaly autorky Věra Suchomelová a psycholožka Karolína Diallo v časopise Geriatrie a gerontologie.
Jaké zážitky senioři ve virtuální realitě preferují
Vedoucí pracovníci sociálních zařízení pro seniory vnímají rozšíření aktivizačního spektra tímto směrem za zajímavé a potenciálně přínosné, mají zájem o další informace a uvítali by možnost virtuální realitu ve svém zařízení vyzkoušet.
Za nejatraktivnější prostředí pro své klienty s velkou převahou považují „vycházku do lesa či parku“ (89 %) a „návštěvu venkova a okolí“ (86 %). Senioři podle nich touží po kontaktu s přírodou, do které se přitom kvůli snížené schopnosti pohybu nejsou schopni dostat. Za atraktivní považují také virtuální prohlídky českých a zahraničních měst, návštěvu koncertu nebo supermarketu.
Výzkum mezi obyvateli domovů pro seniory (celkem jich bylo 146 starších 60 let) potvrdil předpoklady vedoucích zařízení. Většinu seniorů zajímala příroda – zejména les – a cestování.
Proč právě les a cestování?
Les je spouštěčem pozitivních emocí, vzpomínek na mládí a okolí domova a na zážitky, které zde senioři prožili. Jak vysvětluje Suchomelová, prostředí lesa evokuje klid, krásno, soukromí, místo k rozjímání, k zakoušení vděčnosti nad krásou, kterou je člověk obklopen. Virtuální procházka po lese je pak také vytržením z prostředí, které je stále stejné, jsou v něm stejně staří lidé a je zde minimum podnětů. Seniorům navíc umožňuje rozhodnout se, kam se v lese vypraví a co uvidí. Cestování je atraktivní nejen pro ty, kteří v něm měli zálibu již dříve, ale i pro ty, kteří z různých důvodů v produktivním věku cestovat nemohli.
„Věříme, že aktivizace ve virtuální realitě může výrazně přispět ke zlepšení kvality života seniorů, ať už se jedná o zlepšení paměti či posílení sebedůvěry a celkové životní spokojenosti,“ uzavírá Suchomelová.
"Věříme, že aktivizace ve virtuální realitě může výrazně přispět ke zlepšení kvality života seniorů, ať už se jedná o zlepšení paměti či posílení sebedůvěry a celkové životní spokojenosti."